V on-line hlasování jsi již po 1. kole volby lídra/lídryně pro komunální volby v Třebíči získala nadpoloviční většinu hlasů a stala se tak jedničkou pirátské kandidátky. Mohla by ses nám a našim čtenářům představit?

Jsem z Třebíče, narodila jsem se tady, jsem maminka dvou malých kluků, díkybohu, dlouho jsem na ně čekala, letos mám to štěstí jít už dvacátý rok bok po boku se svým nejúžasnějším mužem. Profesí jsem učitelka na třebíčské střední škole, kde učím opravdu moc ráda. Snad je to na mé práci znát.

Jako dobrovolnice pak organizuju festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Kultura všeho druhu, literatura pak zvlášť, jsou mé velké vášně. Třeba teď listuju básněmi od Ivana Blatného. To je taková krása! A od dětství miluji sport, hlavně volejbal. Dneska už je každý můj trénink taková malá osobní „paralympiáda“, ale právě ze sportu si nesu vlastnosti, které mi pomáhají překonávat i velmi náročná období. Takže nemám v povaze se jen tak vzdávat. Jsem vytrvalý bojovník.

A taky mám ráda humor, dobrou legraci a upřímný smích. Mám vlastně docela živelný přístup k životu.

Politicky se považuji za liberálku, moje smýšlení se dlouhodobě otáčí někde kolem středu demokratického spektra. Jakékoliv extrémní směřování odmítám. Demokracie a její hodnoty jsou pro mě jediné východisko pro fungování malých komunit, větších celků i celé společnosti. Demokracie je ta nejvyšší hodnota. Bez diskuze.

Čekala jsi, že uspěješ už po prvním kole volby?

Tak to rozhodně ne. Obzvlášť z šesti zkušených kandidátů! Opravdu každý z nich měl co přinést. To se ukázalo i při tak zvaném „grilování“, u kterého byli i lidé jako Jan Pošvář, Jan Břížďala nebo Pavel Knežik. Ale víš co? Bylo to skvělé, opravdu podnětné. Jsem nesmírně ráda za tuto zkušenost. Tato část tvořená pohovorem, kladením otázek a výpověďmi kandidátů pro mě byla nekonečná, ale dá-li se to tak říct, opravdu jsem si to užívala. Prostě se doslova potvrdilo to, za čím mezi Piráty jdu – vysoko nastavené standardy, inteligentní podnětná diskuze, dotazy, které tě opravdu nutí hluboce nad danou problematikou přemýšlet, žádné banality, blábolení nazdařbůh, všechno jen naoko pro forma. Zkrátka to, co se ti s tradiční politikou běžně asociuje, se u Pirátů v nejmenším nekoná.

Máš nějaké zkušenosti s komunální politikou?

Poprvé mě ke spolupráci přizvaly Břehy v roce 2014. Až do současnosti jsem za ně například působila ve dvou grantových komisích a viděla zblízka dvě kampaně, povolební vyjednávání a následnou koaliční spolupráci i její vícerá omezení. Před necelými čtyřmi lety jsem za toto uskupení kandidovala na druhém místě. Své zkušenosti mám i jako koordinátorka festivalu dokumentárních filmů a jiných lidskoprávních aktivit jako byla akce na podporu Ukrajiny (Ukrajino, mír). A pak samozřejmě jako běžný občan.

Z této perspektivy pozoruji prostředí nejraději. Vím, kdo vám jako bezejmennému občanu ani neodpoví na ulici na pozdrav, kdo raději odjede na chalupu, než by se na vaši akci přišel podívat, ačkoli kritikou následně rozhodně hýřit umí, kdo zdvořile odpoví na e-mail, kdo problémy zásadně deleguje a nechce nést za nic zodpovědnost, kdo dokáže lidi vzájemně propojovat a povzbuzovat a kdo jim jen krade nápady.

Pro úspěch ve volbách je důležitá týmová práce celé kandidátky. Jako lídryně tak nebudeš pouze tváří kampaně, ale také tmelícím článkem, psycholožkou a vrbou. Jsi na tuto roli připravená?

Upřímně doufám, že ano. V této roli nesmím selhat. Pokud nedokážu vést jednotně a vytrvale k vytčenému cíli lidi, co jdou se mnou, jak bych pak mohla uspět v očích soupeře? Za hru hovoří výsledek. A ten jde za celým týmem. Tak to pro mě stojí.

Komunální volby jsou sice až na podzim a vím, že program se bude teprve tvořit. Nicméně už nyní se tě zeptám, zda vidíš nějaké programové body a volební cíle pro úspěch Pirátů v Třebíči? Co je podle tvého názoru potřeba zlepšit v Třebíči, aby se zde lépe žilo?

Vezmu to od konce. Velké rezervy vidím v oblasti transparentní komunikace. Takže jedním z bodů, kterému by Piráti chtěli věnovat pozornost, je oblast komunikace a sdílení informací s veřejností. Dále budeme usilovat o posílení moderních témat, jako je digitalizace, zavádění a šíření inovací, adaptace na změnu klimatu. Palčivou otázkou je znovuoživení centra města a rozvoj hlavních městských tříd, například Bráfovy ulice. Třebíč je vnímána jako město s krásnou historií. To však přece neznamená, že její občané by chtěli v historii zůstat žít. Jasně se ukazuje, že vylidňování měst způsobuje ve velké míře i to, že technologicky zaostávají za potřebami svých občanů a generacím v produktivním věku to neúměrně ztěžuje fungování. Proto jedním z bodů bude určitě i důraz na vnímání Třebíče jako moderního města, které dokáže obě tyto oblasti balancovat a dokáže se obratně vyrovnávat s výzvami 21. století.

Děkuji za rozhovor