Všichni bychom přece chtěli město transparentní. A to znamená občana dostatečně spraveného o dění, aby se mohl o záležitosti ve své ulici, části města, v nejbližším okolí aktivně zasazovat. Mnozí si informace nakonec po důkladném pátrání umí nějak dohledat. Případně ví, na koho se obrátit. Setkávám se však čím dál častěji s případy, kdy jsou téměř bezradní, jak určitou situaci, třeba i vysoce osobního charakteru, řešit. Kam jít? Jak si vlastně říci o pomoc? Je to vůbec vhodné (smí se to)? Nebude můj podnět nakonec působit jako stížnost? Nevrátí se mi to ve zlém?

Cítíme všichni, že podobná situace z většiny vede k tomu, že občan mávne rukou a dál raději netouží řešit nic. Dlouho přetrvává určitá pachuť, že situace nikoho nezajímala a člověk sám nic ovlivnit nemůže. Takže příště ani nechce. Přitom občané sami přicházejí s mnoha užitečnými podněty, které by uměly město posouvat a otevírat veřejnosti. Jak je však sbírat a aktivně zpracovávat? Aktivovat jednotlivé odbory, zapojit do řešení městské komise, případně neziskovky, podpůrné organizace, propojit zkrátka správné lidi – to rozhodně není hračka. Navíc všichni mají nemálo své práce a dělají ji v každém případě, jak nejlépe umí.

Tak kdo by to tedy měl dělat? V první řadě by měla existovat osoba, které by si lidé nestyděli říci o pomoc, měla by mandát přednést požadavky občanů např. na sociální či jiné komisi a společnými silami se zastupiteli a dalšími výše zmíněnými by participoval na řešení, které může být pro jednotlivce komplikované.

Přibývá totiž občanů, kteří v případě nutnosti přesně nevědí, kam se obracet, jak a na koho. Komunikace jim připadá složitá, neumí sami využít moderní komunikační platformy, řeší osobní problém, se kterým se nechtějí svěřit kdekomu. V takové situaci, i v mnoha dalších, by mohl městský ombudsman nejen dopomoci věc vyřešit, ale často by stačilo občana nasměrovat a dodat mu víru, že jeho město se zajímá. Z dané role by to byl někdo, kdo má možnost získávat pro občany informace zdarma a v duchu zákona svobodného přístupu k informacím. Tak, aby se občan nebál přijít říci si o pomoc.

V trochu jiné podobě zavedli už v roce 2019 obecního ombudsmana ve středočeských Vejprnicích. Pirátský zastupitel Jiří Pek tím prakticky vyřešil dlouhodobý problém s poskytováním zákonných informací občanům. Třicet let ve funkci si starosta Vejprnic budoval hustou síť spřízněných. Získal takový vliv na obec, že se někteří občané báli ptát, byť i na základní otázky týkající se jejich obce. V opačném případě byli porůznu posměšně dehonestováni. Veškerá aktivita a zájem občanů o obec tak postupně utichla. Jiřího však napadlo, že situaci by pomohl rozhýbat někdo, kdo má možnost získat pro občany informace svým jménem bez poplatků a bez rizika. Tak vznikl vejprnický ombudsman.